• Koalice pro Pardubice: Na obvodě Pardubice V koalici ANO, ODS a SPP podpoříme

    Rychlejší opravy a moderní vzhled chodníků v obvodě, lepší péče o zeleň, podpora rekonstrukce ul. SK Neumanna a Pod Břízkami, zvýšení důrazu na dodržování veřejného pořádku nebo veřejná diskuse a architektonická soutěž k lokalitě kasáren TGM. Občané by též měli mít také možnost rozhodovat o tom, jak městský obvod investuje část svého rozpočtu. Abychom měli větší šanci prosazovat náš program, podpoříme nově vzniklou obvodní koalici výměnou za přístup na jednání rady městského obvodu. Nepodporujeme však změnu volebního řádu na volbu starosty, rady a výborů veřejným hlasováním.

    Koalice pro Pardubice (KPP) nevidí důvod pro změnu volebního řádu a nadále podporuje tajnou volbu tak, jak je to ve vyspělých demokraciích zvykem, když se jedná o volby funkcí v zastupitelských orgánech. „Buďto si lídr ANO 2011 není jistý podporou koaličních partnerů, nebo chce třeba jen hlasování urychlit, protože většina je již dobře domluvena. Osobně toto vidím jako nesystémové a připomíná mi to doby před listopadem 1989, kdy se aklamací nikdo neodvážil hlasovat proti vedení ústředního výboru KSČ. Proto změnu volebního řádu nepodpořím.“ říká obvodní lídr KPP Petr Netolický (KDU-ČSL) a nově zvolený zastupitel městského obvodu Pardubice V

    KPP chce zajistit co nejrychlejší opravy chodníků, které jsou na obvodě často v žalostném stavu a současně provádět opravy moderně, nikoliv ale překotně. „Nechci již, aby se opakovaly realizace oprav chodníků pouze pokládkou živice (asfaltu) s absencí jakékoliv zeleně, jako je tomu na ulicích Jana Palacha nebo Teplého. Proto využiji možnosti účastnit se jednání rady i bez hlasovacího práva a podpořím nově složenou obvodní koalici ANO, ODS a SPP. Koalice pro Pardubice však zůstává nezávislou silou v zastupitelstvu MO, kterou neváže koaliční smlouva se žádným subjektem a hlasovat budu do budoucna dle nejlepšího vědomí v zájmu všech slušných občanů obvodu “ uvedl Petr Netolický.

    Koalice pro Pardubice též považuje za správné, aby v rámci obvodu existovala konstruktivní opozice, přičemž zástupci nekoaličních stran by měli mít právo vést kontrolní i finanční výbor a minimálně v kontrolním výboru mít většinu hlasů. „Proto podpořím na předsedu kontrolního výboru koalicí navrhovaného zastupitele Filipa Vařechu (Piráti) a na předsedu finančního výboru navrhnu Jiřího Hájka (Pardubáci), který již tento výbor v minulosti dvakrát vedl. Má totiž s touto prací již bohaté zkušenosti a na rozdíl od Jaroslava Kňavy (ODS) splňuje podmínku, že nejde o koaličního zástupce,“ říká Petr Netolický.

    Prosazujeme také větší otevřenost a vstřícnost úřadu městského obvodu, který bude fungovat s co nejnižšími provozními náklady, a bude lépe komunikovat s občany města. „Jednání místních komisí chceme otevřít veřejnosti tak, aby všichni občané mohli osobně přijít diskutovat problémy, které je na obvodě trápí a třeba nemají možnost účastnit se Dne se starostou. Osobně bych se chtěl s občany setkávat minimálně dvakrát ročně v rámci jednání komise pro Jesničánky v některé z hospůdek nebo na hřišti tak, abychom je mohli podrobně informovat o aktuálním dění a odpovídat na jejich dotazy. Hodláme též prosadit participativní rozpočet, což znamená, že město určí finanční částku, o jejímž investování mohou rozhodnout občané na základě návrhů, které sami podávají.” dodal Petr Netolický.

    Pardubice 31. října.2018

    Ing. Petr Netolický,
    místopředseda KDU-ČSL Pardubice

    Kontakty:
    Ing. Petr Netolický
    místopředseda KDU-ČSL Pardubice
    +420 602 640 785 | petr.netolicky@koalicepropardubice.cz

  • Proslov Víta Ulrycha ke 100. výročí vzniku ČSR dne 28.října 2018 na Náměstí Čs. legií v Pardubicích

    Vážené dámy, pánové, spoluobčané Pardubic, hrdinové a zbabělci….

    Jsem nevýslovně poctěn tím, že mohu na tomto místě pronést pár slov u příležitosti výročí události, jež je bezesporu nejvýznamnějším momentem v moderních dějinách tohoto národa. Ovšem stejně jako bude stoletému starci zatěžko vzpomínat na okolnosti doprovázející jeho narození, tak i pro nás nemá zvláštního smyslu vzpomínat na to, co nikdo z nás nezažil a opakovat to, co již bylo mnohokráte zopakováno od dob, kdy se český národ opět zformoval ve vlastním svobodném a nezávislém státě.

    Chtěl bych se nyní místo toho, spolu s vámi, podívat blíže na to, co zanechaly události z října 1918 v kolektivní paměti našeho národa a jakým způsobem nás po sto letech mohou stále ovlivňovat. Je smutnou skutečností, že blahobyt oslabuje. Že absence potřeby boje o přežití a boje o občanská práva vede člověka k pohodlnosti a slabosti. Proto není divu, že v současné době, která je bezesporu dobou naší největší prosperity, právě z pohodlnosti a slabosti ignorujeme výkon našich práv. Dílem, protože jsme se o ně přestali obávat a dílem proto, že si jich neceníme tolik, jako si jich cenili naši předkové.

    Stavitelé státu byli ochotni riskovat pro svoji Věc životy své i svých rodin jen proto, aby došel k naplnění sen mnoha generací před nimi. Mnoho zástupců generace, která přišla po nich, při udržování jejich díla položilo svůj život. Nikdo z nich určitě nepovažoval svobodný stát za něco samozřejmého a sílu k tomu, aby to udělali, nečerpali ze zažloutlých stránek knih, ale pouze a jen z přímého kontaktu s pozitivními vzory z předchozích generací.

    Našim rodičům, násilně odpojeným z tohoto cyklu, byly místo toho nabídnuty falešné idoly, vnucené kolektivní myšlení a zvrácená morálka, což se pochopitelně muselo odrazit ve způsobu našeho myšlení a jednání, jehož cílem byl jen a pouze individuální prospěch.

    Mentální propast, která stále leží mezi staviteli státu a námi, je tak zjevně ještě širší a hlubší, než bychom očekávali. Její usilovné hloubení trvalo, bohužel, více než čtyřicet let a její zasypávání nám trvá déle, než bychom si přáli a především déle, než by bylo potřeba.

    U vědomí toho, že naše děti budou v budoucnosti pravděpodobně nuceni projevit mnohem větší míru odvahy a osobní statečnosti, než jsme kdy byli nuceni osvědčit my, tak bych vás chtěl nyní vyzvat k zamyšlení nad tím, jaký vzor vztahu ke státu, občanským povinnostem, právům a hodnotám jim svým chováním každodenně předáváme. Skutečně považujeme za normální, že náš svět často končí za hranicí našeho domova a že o něm nejsme ochotni uvažovat v jeho širším pojetí trojjedinosti “Rodina – komunita – stát? Skutečně považujeme za nutný tichý odboj, který stále vůči naší republice někteří vedou? Skutečně je správné v našich dětech posilovat pocit, že vůči státu, kromě toho, co si na nás vynutí, nemáme vůbec žádnou odpovědnost?

    Pokud si budeme schopni přiznat, že nic z toho není v pořádku a zároveň podle toho upravit své myšlení a chování, bude i další generace lépe připravená na všechny výzvy, které ji čekají a pojmy hrdost a vlastenectví opět získají zpět svůj původní smysl, přesně takový jaký měly v dobáchv zniku tohoto státu.

    Děkuji, že o tom budete přemýšlet.

    MUDr. Vít Ulrych
    zastupitel města Pardubic za Koalici pro Pardubice
    předseda OV KDU-ČSL Pardubice

  • Koalice pro Pardubice pokračuje v jednáních

    „V současné době pokračujeme v zahájených jednáních s vítězem voleb na půdorysu dosavadní radniční koalice,“ informuje Ludmila Ministrová, lídryně této kandidátky zvolená do Zastupitelstva města Pardubic.

    Zároveň Koalice pro Pardubice vyzvala k bilaterárním jednáním všechny zvolené subjekty, aby jejich zástupci projednali programy jednotlivých stran a jejich možné průniky a také názory na zásadní otázky ve směřování města.

    Senátorka Miluše Horská, která se stala skokanem komunálních voleb, vydala prohlášení: „Velmi si vážím důvěry občanů, kteří mě svými hlasy posunuli z 16. místa kandidátky na místo třetí, čímž jsem získala mandát v zastupitelstvu. Po delším zvažování a posuzování svých časových možností jsem se nakonec rozhodla nekumulovat dvě zodpovědné politické funkce a pozice v zastupitelstvu města jsem se vzdala. Věřím, že důvěru ve mne kladenou vrátím voličům v co nejlepší práci senátorky.“

    Na místo zastupitele města se tedy posune další z kandidátky Koalice pro Pardubice, lékař Vít Ulrych.

  • Komise pro rodinu a děti uspořádala kulatý stůl

    Dne 16. 9. 2018 Komise pro rodinu a děti Rady města Pardubic uspořádala kulatý stůl na téma Trávení volného času seniorů jako prevence sociálního vyloučení.

    Této diskuse se zúčastnila řada odborníků – primář Geriatrického centra Pardubické nemocnice MUDr. Ivo Bureš, ředitelka LDN Rybitví Mgr. Jana Tomšů, ředitelka Domova pro seniory Dubina v Pardubicích Mgr. Monika Kopecká, ředitel spolku Péče o duševní zdraví psychiatr MUDr. Petr Hejzlar a další odborníci i veřejnost, včetně zástupců seniorů.

    Cílem bylo vytipování možných aktivit, které by zlepšily život seniorů v našem městě. Byly představeny možnosti vyžití seniorů od pohybových cvičení až po trénink paměti. Bylo také poukázáno na nedostatek míst ke studiu Univerzity 3. věku, potřebnost přenosů informací mezi seniory nejen elektronickou formou. Výraznou pomocí by bylo zřízení kontaktního místa pro seniory – vzor můžeme vidět např. v projektu Senior Point – kde by senioři měli šanci se seznámit s možnostmi, které jim město i ostatní organizace nabízí, včetně pomoci s elektronickou komunikací.

    Jako nejpalčivější se však ukázala potřeba zřízení pozice zdravotně sociálních pracovníků, kteří by působili v každém obvodu našeho města. Tito odborníci by měli být nápomocni ve vytipování seniorů, kteří potřebují jakoukoliv pomoc a tu by jim měli zprostředkovat tak, aby senioři měli šanci prožít kvalitní život ve svém přirozeném prostředí – tedy doma se svými nejbližšími.

    MUDr. Drahomíra Peřinová,
    předsedkyně Komise pro rodinu a děti Rady města Pardubic

  • Jiho-východní spojení musíme postavit, přes Červeňák nebo jinudy

    Pardubicím chybí silniční spojnice, které by umožnily absolvovat cestu mezi jednotlivými městskými částmi mimo centrum města. Centrum města se tak zbytečně zahlcuje dopravou, která do centra nutně mířit nemusí. Město již nejméně dvacet let čeká, až mu stát, zastoupený Ředitelstvím silnic a dálnic, postaví obchvaty. Zatímco stavba tzv. severovýchodního obchvatu je již téměř před zahájením, stavba toho jihovýchodního, ačkoliv jej Ředitelství silnic a dálnic projektuje, je prakticky v nedohlednu.  Je dokonce možné, že tato stavba bude zcela vyřazena z investičního plánu Ředitelství silnic a dálnic z důvodu, že nebude naplňovat parametry pro silnici první třídy. Je tak nasnadě, že město bude muset ve věci spojnice jižní a východní části vyvinout větší aktivitu než je pouhé čekání na aktivitu jiných.

    Vzhledem k tomu, že nejdražší částí celého spojení je most, jeví se jako výhodné využití existujícího mostu zvaného podle jeho dřívější barvy „Červeňák“. Úvahy v tomto směru jsou vedeny nejpozději od zániku železničního vojska a faktického uvolnění někdejšího vojenského prostoru. Pro případ, že jihovýchodní obchvat skutečně nebude v dohledné době postaven, se vybudování této spojky jeví jako účelné řešení, které s nízkými náklady může centru města odlehčit a současně zkrátit dojezdové doby do nemocnice pro jižní část města. Vnímáme přitom, že někdejší vojenský prostor si svým dlouhodobým zanedbáváním získal přírodě blízký charakter, a má tak určitý rekreační potenciál pro obyvatele Pardubic. Toto území však nepovažujme za natolik nedotknutelné, aby tudy nemohla nová silniční spojnice vést. Podporujeme proto, aby varianta zprovoznění existujícího mostu byla prověřena, a to zejména z pohledu technického stavu mostu.

    Pokud se však ukáže, že oprava mostu Červeňáku pro možnost jeho využití motorovými vozidly by byla natolik nákladná, že by náklady byly srovnatelné s náklady na výstavbu nového mostu, považovali bychom za lepší postavit raději z městského rozpočtu nový most přes Chrudimku již v trase plánovaného jihovýchodního obchvatu. Potřebná spojnice by pak byla vedena po tomto novém mostě s tím, že toto řešení by mohlo přiblížit i realizaci obchvatu jako celku, ať už bude konečným investorem stát nebo třeba kraj. Ať tak či onak, nechceme čekat se složenýma rukama na to, že nám někdo postaví všechny silnice, které si v územním plánu namalujeme. Vnější dopravní systém města považujeme za takovou prioritu města, že je třeba na něj vynaložit i městské peněžní prostředky přednostně před jinými, jistě také důležitými, investičními akcemi.

    Martin Slezák

  • Městskou hromadnou dopravu chceme směřovat k plné elektromobilitě

    Městská hromadná doprava musí být svojí kvalitou (cestovní rychlost, četnost spojení, směrové vedení linek, úroveň vozidel a další hlediska) schopna konkurovat individuální automobilové dopravě tak, aby pomáhala řešit dopravní problémy ve městě. Důraz však klademe i na ekologičnost MHD, kterou lze v rámci města do značné míry ztotožnit s její bezemisností, tedy s elektrickou trakcí.

    V Pardubicích funguje dobře založená páteřní síť trolejbusových linek. Tento způsob dopravy je pro frekventované linky MHD v Pardubicích dosud nejefektivnějším způsobem zajištění elektrického pohonu. Tam, kde je to účelné, tak chceme síť trolejbusových tratí i nadále rozšiřovat. Současné technologické možnosti však umožňují rozvíjet elektromobilitu v MHD i dalšími směry. Běžným standardem se již stávají tzv. parciální trolejbusy, které mohou díky vestavěnému akumulátoru trakční energie část trasy absolvovat i bez napájení z trakčního trolejového vedení. Akumulátor se následně dobije při jízdě pod trolejovým vedením. Toto řešení je výhodné v tom, že pro provoz postačí relativně malý akumulátor, který tolik nesnižuje užitné vlastnosti vozidla (vzhledem k rozsahu sítě trolejového vedení postačí dojezd okolo cca 10 – 15 km, v řadě případů i méně). Pro dobíjení pak není třeba budovat nákladnou dobíjecí infrastrukturu, neboť akumulátor se prostě dobije při jízdě pod trolejovým vedením. Toto řešení tak může být výhodné pro linky, které jsou z podstatné části provozované v trase vybavené trolejovým vedením, přitom se s ohledem na četnost spojů a délku trasy nevyplatí budovat trolejbusovou trať v celé délce linky. Trolejbusy a parciální trolejbusy pak mohou být v omezené míře doplněny elektrobusy poháněnými výlučně z akumulátoru. Přes jejich dosud nepřekonané slabé stránky mohou zajistit elektrický pohon na méně frekventovaných linkách, na nichž nejsou podmínky pro využívání trolejbusů ani parciálních trolejbusů.

    Nechceme ovšem vyřadit okamžitě autobusy se spalovacím motorem a nahradit je vozidly s pohonem na elektřinu. To by bylo nehospodárné a vyžadovalo by to nepřiměřeně vysokou jednorázovou investici. Pokud bychom však náhradou za nevyhnutelně stárnoucí a vyřazované autobusy se spalovacím motorem pořizovali místo nových autobusů se spalovacím motorem výlučně vozidla s elektrickým pohonem, můžeme postupně docílit během cca 12 let plné elektromobility v MHD. Jde o cíl ambiciózní, nicméně uskutečnitelný.

    Martin Slezák

  • Transparentnost rozhodovacích procesů je důležitá

    V současné době prožíváme určitou krizi standardní zastupitelské demokracie. Zástupci lidu ztrácejí jeho důvěru a na vzestupu jsou naopak demagogové vyznávající heslo „vox populi, vox dei“ a zaštiťující se přímou demokracií.

    Přímé rozhodování lidu má své místo v některých zásadních otázkách směřování společnosti. Standardně však musí odpovědnost nést zvolený politik, který se nebojí provádět i nepopulární opatření, pokud je přesvědčen, že jsou ve prospěch společnosti.

    Pro předcházení ztráty důvěry v politiky, nebo snad k jejímu obnovení, je však nutné, aby nad výkonem veřejné správy existoval dostatečný společenský dohled. K tomu je pak třeba, aby, občané měli o rozhodovacích procesech dostatek informací, které jim jednak umožní využívat nástroje pro ovlivňování rozhodovacích procesů a dále jim umožní kroky politiků relevantně posoudit a následně se svými zástupci ve volbách zúčtovat.

    Nástroje pro získávání informací máme již na základě platných zákonů. Současně však i jako komunální politici můžeme jít přístupnosti podstatných informací veřejnosti naproti. Budeme tak prosazovat, aby byly uveřejňovány podklady pro jednání zastupitelů města Pardubic i jednotlivých městských obvodů tak, jak se nám to podařilo v uplynulém volebním období prosadit v městském obvodě Pardubice II – Polabiny. Zachování přenosů z jednání zastupitelstva a zveřejňování záznamů z jednání považujeme za samozřejmost. Stejně tak chceme, aby byly i výzvy k podávání nabídek pro zadávání veřejných zakázek uveřejňovány v míře vyšší, než vyžaduje zákon, a než je současná praxe města.

    Je pravdou, že za transparentnost si nic nekoupíme, ale ke kvalitě veřejné správy a tím i každého jednotlivého rozhodnutí může přispět velmi.

    Martin Slezák

  • Územní plán musí umožnit rozvoj města, ne spekulace s pozemky

    Za jeden z našich největších úspěchů uplynulého volebního období považujeme, že příprava nového územního plánu se začala ubírat směrem k dostatečné míře vymezení zastavitelných pozemků, ať už pro bytovou výstavbu (v bytových i rodinných domech), tak pro podnikání. To prohlašujeme při vědomí skutečnosti, že stávající návrh územního plánu ještě v některých ohledech bude úpravy potřebovat.

    Pardubice jako průmyslové město s téměř ideálním spojením po železnici i silnici a s možností spojení leteckou dopravou (a do budoucna možná i dopravou lodní) mají vysoký potenciál růstu počtu obyvatel. Bohužel v posledních letech se růst počtu obyvatel nesoustředil do Pardubic, ale rozprostřel se do okolních obcí, jako jsou Srnojedy, Spojil, Starý Máteřov, Staré Hradiště, Mikulovice, Černá u Bohdanče, Němčice, Srch a další. Tyto obce, které na rozdíl od Pardubic umožňovaly ve svých územních plánech rozsáhlý územní rozvoj, v některých případech svůj počet obyvatel i znásobily, zatímco Pardubice v lepším případě stagnovaly.

    Suburbanizace do sousedních obcí způsobuje Pardubicím problémy spojené zejména s dojížděním do města, ale též s relativním poklesem daňových příjmů, kdy město musí financovat veřejné služby pro celou rozvíjející se aglomeraci (například MHD využívanou obyvateli celé aglomerace, kulturní a sportovní zařízení jako například divadlo či plavecký areál), avšak obyvatelé sousedních obcí se na financování těchto potřeb ze svých daní buď vůbec nepodílejí, nebo podílejí nedostatečně. Problémy vznikají též při zajišťování povinné školní docházky či míst v mateřských školách, kdy okolní obce zpravidla mají v tomto směru svoji vybavenost nedostatečnou.

    Proti vymezování nových zastavitelných ploch bývají vznášeny námitky z hlediska záboru zemědělské půdy, narušování kompaktnosti města, požadavků na využití údajně rozsáhlých ploch brownfieldů a obecně nepřiměřených rozvojových očekávání. Tyto námitky však neobstojí při porovnání s důsledky, které by nemožnost nebo nepřiměřené omezení územního rozvoje způsobily, a které v uplynulých obdobích vzhledem k nedostatečnému množství ploch pro výstavbu nastávaly.

    Zemědělská půda je samozřejmě bohatstvím každého národa, zajišťuje mu jeho obživu. Nezabíráním zemědělské půdy v Pardubicích však nezabráníme záboru zemědělské půdy v sousedních obcích, které se rozvíjet chtějí. Nadto je třeba uvést, že vymezení zastavitelných ploch neznamená, že budou také všechny zastavěny a že o tuto plochu zemědělské půdy v Pardubicích skutečně nevratně přijdeme. Skutečné využití ploch bude záležet na skutečném rozvoji města. Pokud se město co do počtu obyvatel rozvíjet nebude, nebude ani zabrána zemědělská půda a větší rozsah vymezení zastavitelných pozemků, než bude skutečná potřeba, tak na zemědělské půdě nezpůsobí žádnou škodu. Ve skutečnosti naopak musí být zastavitelných pozemků vymezeno výrazně více, než je jejich skutečná potřeba. Řadu zastavitelných pozemků totiž v reálném čase nelze využít, ať už z důvodu vůle jejich vlastníků nebo z objektivních příčin. Konečně je třeba uvést, že při současné produktivitě zemědělství a počtu obyvatel naší země je zemědělské půdy vlastně relativně dostatek, a to i té kvalitní. Důkazem nechť jsou ohromné lány, které jsou s podporou dotací zatravněné, a snad ještě větší plochy, na nichž se pěstují plodiny pro pochybnou praxi přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Omezování rozvoje města s argumentem ochrany zemědělské půdy tak není úplně na místě.

    Pokud jde o narušování kompaktnosti města, tento argument dává při prvním pohledu smysl. Bydlíme-li na větší ploše, resp. dále od centra města, musíme skutečně zákonitě vykonávat delší cesty. Dražší je rovněž infrastruktura v podobě rozvodů vodovodů, kanalizace a dalších, méně efektivní je rovněž veřejná doprava. Pokud však neumožníme rozvoj okrajovým částem Pardubic, budou muset ti obyvatelé, kteří vyhledávají z různých důvodů bydlení v rodinných domech, bydlet v sousedních obcích. Ty jsou však zpravidla od centra města ještě dál než okrajové části města jako takového. Negativní dopady v takovém případě budou ještě větší, než kdyby došlo k rozvoji okrajových částí města. Nadto, pokud se jedná o již existující okrajovou část města, kde potřebná infrastruktura a obslužnost existuje, dojde při rozvoji dané lokality i k lepšímu využití již existující infrastruktury či obslužnosti.

    Pokud jde o brownfieldy, jejich využití je samozřejmě správné a město by toto využití mělo podporovat. V době ekonomické konjunktury, kterou procházíme, jsou brownfieldy díky jejich zpravidla výhodné poloze přirozeně využívány. Ne vždy je však možné nebo účelné využít je zrovna pro rozvoj bydlení. Nadto skutečné brownfieldy začínají v Pardubicích naštěstí docházet.

    Bývá též argumentováno, že Pardubice nemusí být rostoucí město s tím, že důležitá je hlavně kvalita života stávajících obyvatel. Tento argument bývá podporován i demografickými prognózami. Rozvoj a kvalitní život však spolu souvisí. Město, které se nerozvíjí, do něhož se nechtějí stěhovat noví obyvatelé, je na hraně úpadku a je značné riziko, že se v něm začnou rozmáhat nežádoucí společenské jevy. Vizi města pro 120 tisíc obyvatel proto považujeme za správnou, byť by tato vize třeba nebyla v nejbližších letech či desetiletích naplněna.

    Pro územní plán je důležitá rovněž jeho stabilita. Nesmí být možné, aby někdo docílil skokové změny ceny vlastního pozemku tím, že si prolobbuje vymezení pozemku jako zastavitelného. I stabilitě územního plánu přitom svědčí, pokud je zastavitelných pozemků vymezeno dostatek. Spekulativní nákupy pozemků a následný lobbing za jejich přeměnu v zastavitelné pozemky se pak nemohou opírat o objektivní nedostatek pozemků. Při dostatečném množství zastavitelných pozemků nadto klesá rozdíl mezi hodnotou stavebního pozemku a pozemku určeného k zemědělské výrobě směrem k hodnotě nákladů na potřebné pro zasíťování pozemků. Tím se prostor ke spekulacím rovněž zmenšuje.

    Koalice pro Pardubice proto prosazuje, aby možnosti pro bytovou výstavbu v Pardubicích byly srovnatelné se sousedními obcemi. Aby nebyli obyvatelé aglomerace pro nedostatek vhodných pozemků v Pardubicích (a s tímto nedostatkem související jejich vysokou cenu) nuceni bydlet mimo Pardubice v sousedních obcích. Podporujeme proto takový územní plán, který umožní rozvoj města a snižuje prostor pro spekulace.

    Martin Slezák

  • Plán našich akcí

    Přijďte se potkat s našimi kandidáty, nebo si jenom užít program…
    (program bude průběžně doplňován)

    24.9.2018 17:00 EKObeseda v Divadle 29 s účastí F.Weisbauera
    13-17:00 Setkání s občany před VČ divadlem
    18:00 Debata na téma Migrace
    Kavárna Evropa
    (pořádá Centrum politckych studii)
    25.9.2018 13-17:00 Dámská jízda (akce pro rodiče s dětmi)
    Baloon Café
    13-17:00 Setkání s občany – Třída Míru
    26.9.2018 13-17:00 Setkání s občany – „plácek“ ul. Havlíčkova
    27.9.2018 13-17:00 Setkání s občany před VČ divadlem
    28.9.2018 13-17:00 Setkání s občany – Třída Míru
    15-17:00 Odpoledne s harmonikou a kandidátkami
    Kavárna Evropa
    1.10.2018 13-17:00 Setkání s občany
    Masarykovo nám. před ČSOB Pojišťovnou
    2.10.2018 13-17:00 Setkání s občany – „plácek“ ul. Havlíčkova
    3.10.2018 13-17:00 Setkání s občany před VČ divadlem
    s hudebním vystoupením D.Kangase
    4.10.2018 13-17:00 Setkání s občany před VČ divadlem
    s hudebním vystoupením D.Kangase
  • Koalice pro Pardubice rozhodně nepodceňuje otázky školství a sportu ani problematiku seniorů.

    Mnoho zajímavých témat, které mohou přispět ke zlepšení života ve městě, vnímáme i v oblasti předškolního vzdělávání, základního školství, celoživotního vzdělávání a mimoškolní pedagogiky.

    „Rádi bychom například tam, kde je to možné, otevřeli specializované učebny škol celoživotnímu vzdělávání. Celoživotní vzdělávání obecně je téma, které v naší stárnoucí, přitom technologicky stále rychleji se rozvíjející společnosti čím dál více rezonuje.“ prohlásil doc.Petr Grulich a protože by podle něj Pardubice neměly zaspat“.

    Stejně tak Koalice pro Pardubice řeší i vzdělávací problémy na druhé straně věkového spektra. Mluvil o tom opět Petr Grulich, „ … to protože vnímáme ožehavou situaci matek, které potřebují z rodičovské dovolené nastoupit na částečný úvazek do zaměstnání a hledají předškolní zařízení, které se postará o jejich ratolest“.

    V rozvoji a zkvalitňování nabídky mimoškolních aktivit pro děti a mládež vidíme efektivní nástroj pro prevenci sociálně patologických jevů. Doc. Grulich si myslíí že, „Pardubice jsou již nyní na tom dobře, pokud jde o kvalitu nabídky jejich domů dětí a mládeže, ale stále je co a kde zlepšovat.“

    Jako velice palčivý problém celé české společnosti vnímáme nedostatek kvalitních řemeslníků. Petr Grulich, dle jeho slov, považuje za jedno z možných řešení „razantní posílení polytechnické výchovy ve školách. Velice proto podporujeme projekt Centrálních polytechnických dílen“ a za KPP dodává, že „podpoříme další rozvoj této tolik potřebné části vzdělávání na našich školách“.

    Hradecko-pardubická aglomerace integrované územní investice (ITI) zafinancovala i díky kvalitní práci pardubického magistrátu veliké množství potřebných projektů z oblasti rozvoje školství a kultury. Chceme, aby tento proces nevyhasl ani do budoucna. Po skončení příslušných výzev a učiníme vše pro to, abychom pro rozvoj našich školských a vzdělávacích institucí zajistili další rozvojové prostředky.

    Pokračuje Jana Tomšů, ředitelka LDN v Rybitví a první kandidátka KPP v sedmém obvodě. Jejím tématem jsou především sociální služby a služby pro seniory. Jako problém vidí především nedostatečnou kapacitu pečovatelských služeb pro občany Pardubic a popisuje typický případ: „Při propuštění pacienta do domácí péče si často nelze vybrat službu dle vlastního uvážení a situaci je nutné řešit dle volné kapacity různých organizací. Doslova, podle toho kde mají volné místo.“ Tento problém dále dle Jany Tomšů graduje v situaci, kdy není možné aby péči v dostatečném rozsahu zajistili příbuzní či blízcí. „…zde pak musí pečovatelská služba řešit i další věci, jako pochůzky, doprovod k lékaři či na úřady a mnoho dalšího.“ To vše ústí do stále se prodlužujícího čekání klientů na zařazení do programu sociální, pečovatelské služby.

    Dále Jana Tomšů zmiňuje že „V Pardubicích jednak neexistuje dodavatelská firma, která by zabezpečila DIETNÍ stravu pro starší spoluobčany do jejich domácího prostředí, a pokud to nějaký dodavatel nabízí, tak se projeví kriticky nedostatečná kapacita pro rozvoz stravy.“ Dle Jany Tomšů, to ale nekončí pouhou dopravou stravy, služba by měla zahrnovat i ostatní sociální služby, jako je ohřátí stravy a podání stravy. Dovozová firma oběd ponechá přede dveřmi klienta, a ten si jej musí sám ohřát, atd. „Množí se dokonce případy krádeží obědů, kdy klient než si jídlo odnese dovnitř, tak mu jej někdo ode dveří ukradne.“

    Řešením by podle J.Tomšů byla „centrální vývařovna, která by opravdu vařila požadovanou dietní stravu, a poskytovala by vedle rozvozu i obslužné služby. Tato centrální vývařovna by mohla zastřešit i služby pro mateřské školy, kdy by zajišťovala zdravou stravu i pro malé děti“. Jako možné umístění navrhuje například prostor bývalých Masarykových kasáren.

    Ke sportu se vyjádřil jeden z věkem nejmladších kandidátů na starostu některého městského obvodu, učitel a trenér Mgr. Martin Kratochvíl z obvodu Pardubice VI. Vzhledem k jeho profesnímu zaměření byl sport a tělovýchova v Pardubicích těžištěm jeho řeči. Kde mluvil o tom, že Pardubice jsou „městem sportu“. „O tuto značku města chceme i nadále důsledně pečovat a její kredit zvyšovat.“ Martin Kratochvíl také vyjádřil potěšení nad úspěchy několika projektů z uplynulé doby – zmínil Olympijský park, respektive Sportovní park pro děti, vytvoření programu Pardubičtí tahouni, kam patří například Velká pardubická či Zlatá přilba, úspěšnou finanční stabilizaci hokejového klubu a tím udržení extraligy v Pardubicích. Vzhledem ke svému angažmá v plaveckém sportu, Martin Kratochvíl s úsměvem přidal: „… a v neposlední řadě, letos v červenci započala dlouho očekávaná výstavba 25m bazénu, který bude stát v proluce mezi stávajícím 50 m bazénem a Ideonem“. Pokračoval i plány do budoucna ve kterých by se jako zastupitel města rád nagažoval a podpořil je. „V následujícím volebním období je před námi I. etapa výstavby sportovního areálu na Dukle v rámci projektu Dukla sportovní, stejně tak by měla začít výstavba fotbalového stadionu. Kromě investic do sportovišť budu usilovat i nadále o to, aby město podporovalo sportovní kluby, které dlouhodobě pracují s mládeží, protože sportování našich dětí považuji za ideální prevenci před patosociálními jevy“