• Městskou hromadnou dopravu chceme směřovat k plné elektromobilitě

    Městská hromadná doprava musí být svojí kvalitou (cestovní rychlost, četnost spojení, směrové vedení linek, úroveň vozidel a další hlediska) schopna konkurovat individuální automobilové dopravě tak, aby pomáhala řešit dopravní problémy ve městě. Důraz však klademe i na ekologičnost MHD, kterou lze v rámci města do značné míry ztotožnit s její bezemisností, tedy s elektrickou trakcí.

    V Pardubicích funguje dobře založená páteřní síť trolejbusových linek. Tento způsob dopravy je pro frekventované linky MHD v Pardubicích dosud nejefektivnějším způsobem zajištění elektrického pohonu. Tam, kde je to účelné, tak chceme síť trolejbusových tratí i nadále rozšiřovat. Současné technologické možnosti však umožňují rozvíjet elektromobilitu v MHD i dalšími směry. Běžným standardem se již stávají tzv. parciální trolejbusy, které mohou díky vestavěnému akumulátoru trakční energie část trasy absolvovat i bez napájení z trakčního trolejového vedení. Akumulátor se následně dobije při jízdě pod trolejovým vedením. Toto řešení je výhodné v tom, že pro provoz postačí relativně malý akumulátor, který tolik nesnižuje užitné vlastnosti vozidla (vzhledem k rozsahu sítě trolejového vedení postačí dojezd okolo cca 10 – 15 km, v řadě případů i méně). Pro dobíjení pak není třeba budovat nákladnou dobíjecí infrastrukturu, neboť akumulátor se prostě dobije při jízdě pod trolejovým vedením. Toto řešení tak může být výhodné pro linky, které jsou z podstatné části provozované v trase vybavené trolejovým vedením, přitom se s ohledem na četnost spojů a délku trasy nevyplatí budovat trolejbusovou trať v celé délce linky. Trolejbusy a parciální trolejbusy pak mohou být v omezené míře doplněny elektrobusy poháněnými výlučně z akumulátoru. Přes jejich dosud nepřekonané slabé stránky mohou zajistit elektrický pohon na méně frekventovaných linkách, na nichž nejsou podmínky pro využívání trolejbusů ani parciálních trolejbusů.

    Nechceme ovšem vyřadit okamžitě autobusy se spalovacím motorem a nahradit je vozidly s pohonem na elektřinu. To by bylo nehospodárné a vyžadovalo by to nepřiměřeně vysokou jednorázovou investici. Pokud bychom však náhradou za nevyhnutelně stárnoucí a vyřazované autobusy se spalovacím motorem pořizovali místo nových autobusů se spalovacím motorem výlučně vozidla s elektrickým pohonem, můžeme postupně docílit během cca 12 let plné elektromobility v MHD. Jde o cíl ambiciózní, nicméně uskutečnitelný.

    Martin Slezák

Comments are closed.