• Územní plán musí umožnit rozvoj města, ne spekulace s pozemky

    Za jeden z našich největších úspěchů uplynulého volebního období považujeme, že příprava nového územního plánu se začala ubírat směrem k dostatečné míře vymezení zastavitelných pozemků, ať už pro bytovou výstavbu (v bytových i rodinných domech), tak pro podnikání. To prohlašujeme při vědomí skutečnosti, že stávající návrh územního plánu ještě v některých ohledech bude úpravy potřebovat.

    Pardubice jako průmyslové město s téměř ideálním spojením po železnici i silnici a s možností spojení leteckou dopravou (a do budoucna možná i dopravou lodní) mají vysoký potenciál růstu počtu obyvatel. Bohužel v posledních letech se růst počtu obyvatel nesoustředil do Pardubic, ale rozprostřel se do okolních obcí, jako jsou Srnojedy, Spojil, Starý Máteřov, Staré Hradiště, Mikulovice, Černá u Bohdanče, Němčice, Srch a další. Tyto obce, které na rozdíl od Pardubic umožňovaly ve svých územních plánech rozsáhlý územní rozvoj, v některých případech svůj počet obyvatel i znásobily, zatímco Pardubice v lepším případě stagnovaly.

    Suburbanizace do sousedních obcí způsobuje Pardubicím problémy spojené zejména s dojížděním do města, ale též s relativním poklesem daňových příjmů, kdy město musí financovat veřejné služby pro celou rozvíjející se aglomeraci (například MHD využívanou obyvateli celé aglomerace, kulturní a sportovní zařízení jako například divadlo či plavecký areál), avšak obyvatelé sousedních obcí se na financování těchto potřeb ze svých daní buď vůbec nepodílejí, nebo podílejí nedostatečně. Problémy vznikají též při zajišťování povinné školní docházky či míst v mateřských školách, kdy okolní obce zpravidla mají v tomto směru svoji vybavenost nedostatečnou.

    Proti vymezování nových zastavitelných ploch bývají vznášeny námitky z hlediska záboru zemědělské půdy, narušování kompaktnosti města, požadavků na využití údajně rozsáhlých ploch brownfieldů a obecně nepřiměřených rozvojových očekávání. Tyto námitky však neobstojí při porovnání s důsledky, které by nemožnost nebo nepřiměřené omezení územního rozvoje způsobily, a které v uplynulých obdobích vzhledem k nedostatečnému množství ploch pro výstavbu nastávaly.

    Zemědělská půda je samozřejmě bohatstvím každého národa, zajišťuje mu jeho obživu. Nezabíráním zemědělské půdy v Pardubicích však nezabráníme záboru zemědělské půdy v sousedních obcích, které se rozvíjet chtějí. Nadto je třeba uvést, že vymezení zastavitelných ploch neznamená, že budou také všechny zastavěny a že o tuto plochu zemědělské půdy v Pardubicích skutečně nevratně přijdeme. Skutečné využití ploch bude záležet na skutečném rozvoji města. Pokud se město co do počtu obyvatel rozvíjet nebude, nebude ani zabrána zemědělská půda a větší rozsah vymezení zastavitelných pozemků, než bude skutečná potřeba, tak na zemědělské půdě nezpůsobí žádnou škodu. Ve skutečnosti naopak musí být zastavitelných pozemků vymezeno výrazně více, než je jejich skutečná potřeba. Řadu zastavitelných pozemků totiž v reálném čase nelze využít, ať už z důvodu vůle jejich vlastníků nebo z objektivních příčin. Konečně je třeba uvést, že při současné produktivitě zemědělství a počtu obyvatel naší země je zemědělské půdy vlastně relativně dostatek, a to i té kvalitní. Důkazem nechť jsou ohromné lány, které jsou s podporou dotací zatravněné, a snad ještě větší plochy, na nichž se pěstují plodiny pro pochybnou praxi přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Omezování rozvoje města s argumentem ochrany zemědělské půdy tak není úplně na místě.

    Pokud jde o narušování kompaktnosti města, tento argument dává při prvním pohledu smysl. Bydlíme-li na větší ploše, resp. dále od centra města, musíme skutečně zákonitě vykonávat delší cesty. Dražší je rovněž infrastruktura v podobě rozvodů vodovodů, kanalizace a dalších, méně efektivní je rovněž veřejná doprava. Pokud však neumožníme rozvoj okrajovým částem Pardubic, budou muset ti obyvatelé, kteří vyhledávají z různých důvodů bydlení v rodinných domech, bydlet v sousedních obcích. Ty jsou však zpravidla od centra města ještě dál než okrajové části města jako takového. Negativní dopady v takovém případě budou ještě větší, než kdyby došlo k rozvoji okrajových částí města. Nadto, pokud se jedná o již existující okrajovou část města, kde potřebná infrastruktura a obslužnost existuje, dojde při rozvoji dané lokality i k lepšímu využití již existující infrastruktury či obslužnosti.

    Pokud jde o brownfieldy, jejich využití je samozřejmě správné a město by toto využití mělo podporovat. V době ekonomické konjunktury, kterou procházíme, jsou brownfieldy díky jejich zpravidla výhodné poloze přirozeně využívány. Ne vždy je však možné nebo účelné využít je zrovna pro rozvoj bydlení. Nadto skutečné brownfieldy začínají v Pardubicích naštěstí docházet.

    Bývá též argumentováno, že Pardubice nemusí být rostoucí město s tím, že důležitá je hlavně kvalita života stávajících obyvatel. Tento argument bývá podporován i demografickými prognózami. Rozvoj a kvalitní život však spolu souvisí. Město, které se nerozvíjí, do něhož se nechtějí stěhovat noví obyvatelé, je na hraně úpadku a je značné riziko, že se v něm začnou rozmáhat nežádoucí společenské jevy. Vizi města pro 120 tisíc obyvatel proto považujeme za správnou, byť by tato vize třeba nebyla v nejbližších letech či desetiletích naplněna.

    Pro územní plán je důležitá rovněž jeho stabilita. Nesmí být možné, aby někdo docílil skokové změny ceny vlastního pozemku tím, že si prolobbuje vymezení pozemku jako zastavitelného. I stabilitě územního plánu přitom svědčí, pokud je zastavitelných pozemků vymezeno dostatek. Spekulativní nákupy pozemků a následný lobbing za jejich přeměnu v zastavitelné pozemky se pak nemohou opírat o objektivní nedostatek pozemků. Při dostatečném množství zastavitelných pozemků nadto klesá rozdíl mezi hodnotou stavebního pozemku a pozemku určeného k zemědělské výrobě směrem k hodnotě nákladů na potřebné pro zasíťování pozemků. Tím se prostor ke spekulacím rovněž zmenšuje.

    Koalice pro Pardubice proto prosazuje, aby možnosti pro bytovou výstavbu v Pardubicích byly srovnatelné se sousedními obcemi. Aby nebyli obyvatelé aglomerace pro nedostatek vhodných pozemků v Pardubicích (a s tímto nedostatkem související jejich vysokou cenu) nuceni bydlet mimo Pardubice v sousedních obcích. Podporujeme proto takový územní plán, který umožní rozvoj města a snižuje prostor pro spekulace.

    Martin Slezák

  • Nesouhlasíme s prodejem kasáren Hůrka za současných podmínek

    Koalice pro Pardubice nesouhlasí s prodejem areálu bývalých kasáren Hůrka za současných podmínek, které jsou s firmou PERNŠTEJN CITY s.r.o. dojednány.

    Požadavky Zastupitelstva města Pardubice na zvýšené záruky ze strany investora nebyly dle našeho názoru splněny. Nadále doporučujeme jednat s investorem o nezpochybnitelných zárukách. Nebudou-li dojednány, jsme pro vyhlášení dražby areálu Hůrka pro výstavbu dle územního plánu.

     Za Koalici pro Pardubice MUDr. Vít Ulrych.